Dům k pronájmu: co se stane, když nájemce něco udělá?

Mohu mít pro zásahy prováděné ke zlepšení pronajatého majetku potvrzení od vlastníka?

Mohu mít pro zásahy prováděné ke zlepšení pronajatého majetku potvrzení od vlastníka?

Pokud žijete v pronajatém bytě, v průběhu let se může stát, že provedete nebo zadáte různé druhy zdobení nebo dokonce renovace. Máte ale právo při opuštění nemovitosti požádat vlastníka o uznání určité částky za veškerou odvedenou práci?

V nájemní smlouvě se právo nájemce na náhradu škody za vylepšení pronajaté nemovitosti řídí čl. 1592 treska obecná občan Za vylepšení je třeba považovat práce, které udržitelným způsobem zvyšují hodnotu nemovitosti ve vztahu k požitku, produktivitě a ziskovosti nemovitosti. Jako příklad lze uvést výměnu svítidel, výměnu elektrického systému nebo povrchovou úpravu parket.

Když má nájemce nárok na náhradu škody

Výše uvedená právní úprava obecně vylučuje právo nájemce na náhradu škody , přičemž pouze výjimečně připouští případ, kdy vlastník dal zvláštní souhlas s provedením prací.

K věci samé se judikatura vyjádřila při několika příležitostech, včetně nedávného rozsudku ve věci Cass. Občanská sekce III, 6. června 2022-2023 n. 15317 s upřesněním, že toto přijetí musí být jasné a jednoznačné , což znamená znalost entity staveb, jejich ekonomické hodnoty a výhodnosti jejich provedení . Z toho vyplývá, že takový souhlas nemůže být pouhým vědomím odvozeným z aktů tolerance ze strany pronajímatele.

Pokud má nájemce nárok na náhradu, jsou-li splněny stanovené podmínky, musí být částka, která má být získána zpět, vyčíslena v době uvolnění nemovitosti porovnáním částky vynaložené na provedení prací se skutečným obohacením vlastníka, nebo vyšší hodnota nemovitosti v době jejího vrácení.

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že stejný zákonodárce podle článku 1592 tresky. občan připomíná, v každém případě uznává nájemce , v případě, že nemá nárok na náhradu za vykonanou práci, možnost kompenzovat hodnotu zásahů jakoukoli škodou způsobenou znehodnocením majetku, kterou nelze přičíst samotnému nájemci z hrubé nedbalosti.

S ohledem na výše uvedené lze tedy ve vztahu k počáteční otázce stručně vyvodit závěr, že nájemce se může domáhat svých práv pouze za přítomnosti výslovného souhlasu pronajímatele s provedením stavebních prací a jeho znalosti subjektu a náklady na práce; pokud majitel trvá na odmítnutí žádosti, nájemce bude moci žalovat pouze s důkazním břemenem, že vlastník byl pro a řádně informován.